Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česko slovenský mravnostní konflikt

13. 02. 2018 15:15:27
Zpráva z tisku: Město Piešťany sáhlo po cenzuře umění a způsobilo skandál mezinárodních rozměrů. Vadilo jim totiž zobrazení nahých lidských těl.

Primátor města Miloš Tamajka a nová ředitelka galerie Fontána Marta Jurčová dali z hlavní síně sundat obrazy legendárního českého malíře Jiřího Načeradského a přesunuli je do bočního vestibulu. Vadilo jim zobrazení nahých lidských těl.

Majitel sbírky, respektovaný sběratel umění a publicista Ivan Melicherčík považuje tento přístup za barbarský vůči umění i vůči uznávanému českému výtvarníkovi. Něco takového prý ještě nezažil.

Nová ředitelka galerie Fontána Marta Jurčová je ale toho názoru, že takové obrazy nepatří do oddací síně. Galerie je totiž zároveň také sňatkovou místností.

Když jako nová ředitelka spatřila již nainstalované obrazy, nelíbilo se jí to. Šla proto za primátorem a ten dal příkaz stáhnout obrazy z oddací síně a dát je do foyer.

Odborníci na umění kroutí nad malostí Piešťan hlavou. Galerista Peter Mach, spravující dílo Jiřího Načeradského je cenzurou v Piešťanech šokován. Říká, že obrazy a kresby Jiřího Načeradského vystavovala významná muzea v New Yorku, ve Washingtonu, v Paříži, v Londýně, ve Vídni i v Berlíně, kde se všude setkala s uznáním a ne s cenzurou a se svěšením obrazů.

V slovech Martina Kellenbergera, známého slovenského výtvarníka je však již cítit trochu jiný pohled, když říká: "Je to výstava pro dospělé. Některé obrazy na ní jsou odvážné a některé mohou vyvolat úsměv, u někoho snad také pohoršení. Výstavu bych však určitě nesundal pouze proto, že jsou tam věci, na které je třeba ve vztahu k dětem dohlédnout".

Tolik tedy z denního tisku. My se však nyní zkusme podívat na celou problematiku trochu hlouběji a ukázat si, kde se asi nachází pravda v konfliktu dvou stran, s jejichž jedna argumentuje uměním, odborností a světovým renomé, zatímco druhá argumentuje morálkou a mravností.

Podstata problému spočívá v odpovědi na základní, filozoficko duchovní otázku, zda je přípustné, aby v lidské společnosti existovaly hodnoty a priority, které by bylo možné za určitých okolností postavit nad mravnost a morálku?

Je to zásadní otázka, se kterou se musí každý vypořádat především ve vztahu k sobě samému. Čili ve vztahu k tomu, jak se on sám bude dívat na svět a jak v něm bude jednat. Zda bude mravnost a morálku považovat za to nejvyšší a podřídí tomu všechno ostatní, nebo naopak, zda bude schopen kritérium mravnosti a morálky odsunout v určitých momentech bokem a nadřadit nad ně jiné hodnoty.

Pokud se podíváme na daný problém z duchovního hlediska, čili z hlediska existence Stvořitele, je odpověď jednoznačná a absolutně jasná. Vždy a v každé situaci, dokonce i tehdy, pokud by nás to mělo stát život, jsme jako lidské duchovní bytosti povinni zohledňovat na prvním místě především kritéria mravnosti a morálky. Kritéria mravnosti a morálky, které ve skutečnosti, ve své nejelementárnější podstatě dělají z člověka člověka. Jedině oni jsou totiž hlavním kritériem naší lidskosti. Bez nich bychom žili jako zvířata.

Kdybychom tedy vždy a v každé situaci jednali v souladu s nimi, naše Země a život na ní by se musel nutně změnit v rajskou zahradu. Byl by to život, naplněn spravedlností, dobrem, čestností a ušlechtilostí, které jsou zákonitým ovocem stromu mravnosti. Neboť dobrý strom musí nutně přinášet jenom dobré ovoce.

Podívejme se však na reálný, každodenní život kolem sebe a najdeme v něm naopak obrovské množství zkaženého ovoce zla, nečestnosti, nespravedlnosti, bezohlednosti, nelidskosti, a tak dále, a tak dále. To ale znamená, že strom, na kterém roste takové zkažené ovoce musí být špatný!

A tento špatný strom je stromem nemorálnosti a nemravnosti! Stromem iluze zhoubného přesvědčení, že je možné stavět určité hodnoty výše, než je mravnost a morálka. Třeba takzvané výtvarné umění, třeba divadlo, nebo film. Nebo třeba podnikání, státní, nebo politické zájmy, nebo cokoliv jiného.

Pokud totiž v kterékoli z těchto oblastí začneme odsouvat mravnost a morálku bokem a na první místo klást něco jiného, je to cesta do pekel. Je to cesta do záhuby, kterou se vydal náš svět tak, jak nám to naznačuje výše zmíněný, kulturně mravní konflikt v Piešťanech.

Ukazuje nám totiž, že odborná veřejnost, renomovaní kritici a publikum v New Yorku, ve Washingtonu, v Paříži, v Londýně, ve Vídni, nebo v Berlíně staví hodnoty takzvaného moderního umění mnohem výše, než hodnoty elementární mravnosti a morálky. Než hodnoty mravnosti a morálky, na zpochybňování kterých okamžitě reaguje svědomí každého soudního člověka.

Ale žel, náš svět už ztratil jakoukoliv soudnost! Mnozí vzdělaní, vlivní a mocní si už dávno zvykli stavět své vlastní hodnoty a své vlastní priority nad mravnost a morálku. A právě proto to dnes vypadá tak, jak to vypadá. Právě proto se náš svět stal doupětem bezohlednosti, nečestnosti, nespravedlnosti, zkaženosti, zvrhlosti a nelidskosti.

Mnozí mocní, vzdělaní a vlivní tohoto světa, ale také mnozí obyčejní lidé, kteří sdílejí jejich názory, nebo je jenom slepě přijímají, všichni tito se s ironií a posměchem dívají na naivní prosťáčky, kteří ve své zaostalosti ještě kladou mravnost a morálku na nejvyšší místo. Zásadní otázka ale zní, kdo je zde ve skutečnosti zaostalým?

Pokud totiž budeme tvrdě upřímnými a řekneme si pravdu, obrazy, které otřásají mravností v člověku a atakují ji, ne jenom že mají být svěšeny, ale neměly být nikdy ani namalovány!

Filmy, které otřásají mravností v člověku a atakují ji, ne jenom že nemají být promítány, ale neměly být nikdy ani natočeny!

Knihy, které otřásají mravností v člověku a atakují ji, nejenže nemají být čteny, ale neměly být nikdy ani napsány!

Ale pojďme dál!

Podnikatelské záměry, které odporují mravnosti a morálce, nemají být nikdy plánovány, ani prováděny! A tak je to také se všemi státnickými, nebo politickými rozhodnutími. Tak je to se všemi činy kohokoliv z lidí, které pokud odporují mravnosti a morálce, neměly být nikdy provedeny. Ba dokonce, tak je to také s našimi myšlenkami, protože těmi, které protiřečí mravnosti a morálce, jsme se nikdy ve svém nitru neměli a nemáme vůbec zabývat!

Pokud by totiž ve výtvarném umění, ve filmech, v literatuře, v divadle, v politických rozhodnutích, v podnikání, při každém jednotlivém činu každého z nás, ba dokonce při každé naší jednotlivé myšlence bylo jako rozhodující právě morální hledisko, náš svět by byl rozhodně mnohem krásnějším, lepším a ušlechtilejším místem.

V současnosti je ale žel takovým, jakým je právě proto, že je dokonalým obrazem a dokonalými odrazem nesprávného postoje většiny lidí k hodnotám mravnosti a morálky.

Pokud by ale lidé změnili svůj postoj, změnili by celý svět! Pokud by totiž začali stavět mravnost a morálku vždy na první místo, věci by se okamžitě začaly měnit k lepšímu! Jedině v tomto je skrytá lepší budoucnost! Jedině tímto způsobem se náš svět může stát opravdu lepším!

Jednejme tak, i když to v současnosti vzbudí posměch u všech těch, kteří nás budou považovat za zaostalé. Všichni tito moderní a pokrokoví totiž ve své slepotě netuší a nevnímají, že svým zpochybňováním bezvýhradné nadřazenosti morálky a mravnosti se stávají služebníky temnoty, směřujícími náš svět do záhuby. Do záhuby, způsobené uctíváním zhoubného principu přípustné nemorálnosti, která z něj, v dalším nezbytném řetězení udělá peklo.

My se však staňme služebníky světla, kteří náš svět budou naopak směřovat k lepší budoucnosti tím, že ve svém nitru, i ve svém reálném životě postaví právě mravnost a morálku vždy a v každé situaci na první místo.

Autor: Milan Šupa | úterý 13.2.2018 15:15 | karma článku: 12.61 | přečteno: 900x


Další články blogera

Milan Šupa

O tom, jak neposkvrněně počít, jak nezemřít a jak se nedat zotročit

Začněme neposkvrněným početím. Jde o nezbytnou podmínku pro zrození kvalitních jedinců a kvalitní mladé generace na náš svět. Neposkvrněné početí není totiž něco, k čemu došlo jen výjimečně a jedinkrát.

2.6.2018 v 15:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Milan Šupa

Minulost a současnost ovládání mas elitou. Změnilo se jen málo!

Už v dávné minulosti lidstva se vyprofilovaly tři základní společenské vrstvy, přetrvávající až dodnes. První je na vrcholu stojící, úzká elita.

29.5.2018 v 15:15 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 181 | Diskuse

Milan Šupa

Masivní nástup totality liberálního fašismu! Podaří se jeho nositelům zničit nás?

V posledním období jsme svědky organizovaného masivního nástupu liberalismu na všech frontách, který v sobě nese obrovský destrukční potenciál.

22.5.2018 v 15:15 | Karma článku: 30.66 | Přečteno: 884 | Diskuse

Milan Šupa

Slyšte hlas Matky přírody, vy nehodné děti lidské!

Lidé nechtějí vidět v přírodních katastrofách to, čím ve skutečnosti jsou! Nechtějí v nich vidět napomenutí a intenzivní impuls k nezbytnosti změny sebe samých!

15.5.2018 v 15:15 | Karma článku: 14.51 | Přečteno: 339 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Iva Marková

Výlet do Prahy

Výlet do Prahy – to byl vždycky pojem. Byl a je. Aspoň pro nás vesničany. Každý Čech musí aspoň jednou za rok do Prahy – nasát noblesu věků, majestát i malebnost, hrdost a duši matky měst.

17.7.2018 v 23:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jana Majová

Žena v bublině.

Žijeme ve svých světech a různě je otevíráme jiným lidem. Nebo neotevíráme. Znáte Elizabet? Žije v prazvláštní bublině. (Malá zamyšlení o lidech.)

17.7.2018 v 21:10 | Karma článku: 15.03 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jan Pražák

S cizím chlapem v cizí ordinaci

Byl letní večer po horkým dni. Hodiny ukazovaly skoro jedenáct a mně se začaly zavírat oči. Mladá byla za zdí ve svým pokojíku podezřele potichu. Měla tam ten svůj novej objev, tak bylo celkem snadný si domyslet, co asi dělaj.

17.7.2018 v 20:02 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jarka Jarvis

Pátým pádem voláme

Nebo také oslovujeme. Nejenom proto, že nám to velí pravidla jazyka českého, ale prý tím i vyjadřujeme úctu k oslovené osobě. Zajímalo by mě, co si o tom myslí například pánové Husa a Píč?

17.7.2018 v 18:45 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 241 | Diskuse

Karel Trčálek

Poprava cara Miluláše II. a jeho rodiny byla pochopitelná a žádoucí

Kdo by si hřál hada na prsou? Soudruh Lenin neměl jinou možnost, než cara popravit, aby socialistická revoluce v Rusku zvítězila

17.7.2018 v 18:39 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 419 | Diskuse
Počet článků 674 Celková karma 11.50 Průměrná čtenost 703

Jsem člověk, kterému není lhostejné obecné nepochopení pravého smyslu lidského života na zemi a z tohoto nepochopení pramenící selhávání jak osobních, tak celospolečenských vztahů.





Najdete na iDNES.cz