Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smutná nevědomost o smyslu života

30. 05. 2017 15:15:57
Všechny generace obyvatel této země, následující jedna za druhou se jeví jako jedna velká štafeta nevědomosti. Nevědomosti o tom nejdůležitějším, co v životě člověka vůbec existuje.

Nevědomosti o skutečném smyslu a účelu vlastního bytí.

A tato zarážející nevědomost se odráží ve všem, co lidé dělají, jak žijí, jak uvažují a co říkají. Tímto vším dávají najevo fatální nevědomost o účelu vlastní existence. Lidé nevědí, jaký má jejich bytí smysl a tato nevědomost se šíří z generace na generaci jako prokletí už po celá staletí. A dokonce ani doba vědecko technického pokroku na tom vůbec nic nezměnila.

Mnohokrát je až dojemné pozorovat mladé rodiče, jak se svým dětem snaží dát jenom všechno to nejlepší. Jak se je snaží finančně dobře zajistit, jak se jim snaží poskytnout co nejlepší vzdělání, jak se snaží různými zájmovými činnostmi smysluplně vyplnit jejich volný čas. Je dojemné sledovat, jaké velké naděje vkládají do svých dětí, jak moc chtějí, aby dosáhly mnohem více, než oni.

A za vším tím cítit určité nevědomé přání, aby se alespoň jejich dětem podařilo uskutečnit to jediné a velké, co se nepodařilo dosáhnout a uskutečnit jim samotným.

Ne, nejde tu o věci hmotné, ke kterým to všechno nakonec sklouzne a při kterých to nakonec všechno skončí. V tomto podvědomém, samým sebou nepřiznaném přání mnohého rodiče je skrytá touha, aby se alespoň jejich dětem podařilo nalézt, pochopit a naplnit skutečný smysl lidského bytí.

Je to však něco pouze slabě tuše a těžko pojmenovatelné, co nakonec sklouzne jen do toho vnějšího, fyzického a viditelného. Do řešení otázek hmotného zabezpečení svých dětí, jejich dobrého vzdělání, vhodné práce a vhodného životního partnera. A ve víru života, naplněného uspokojováním obrovského množství hmotných potřeb najednou nečekaně nadejde čas, kdy už jejich děti mají své vlastní děti.

A ona začarovaná řetěz fatální nevědomosti o poznání a naplňování smyslu lidského bytí pokračuje dál, aniž by se našel někdo, kdo by ji dokázal přetnout.

Jaký je tedy smysl lidského bytí? V čem spočívá?

Jeho pochopení se skrývá v poznání, že člověk je bytostí duchovní. Z říše ducha vstoupil do hmotnosti, aby se nakonec do říše ducha vrátil zpět. Do hmotnosti vstoupil nevědomý a neznalý a zpět se má vrátit plně vědomý a znalý. Skutečným smyslem bytí je tedy návrat zpět domů. Opětovný návrat do říše ducha, podmíněný přiměřenou zralostí a lidskou velikostí.

Hmotnost, v níž se člověk nachází je tedy jakousi školou, která slouží k tomu, aby v různých životních situacích sbíral zkušenosti prostřednictvím vlastního prožívání a tak postupně duchovně zrál. Zrál v osobnost vysokého lidského, morálního a mravního rozměru, která splňuje kritéria vstupu do říše ducha. Tam totiž mohou vstoupit a vrátit se zpět pouze ti, kteří splňují ty nejvyšší kritéria. Kritéria čistoty a ušlechtilosti. Kritéria spravedlnosti, lidskosti, čestnosti a dobroty srdce. Jedině před takovými lidmi se otevře brána, umožňující jim vstup do věčné nádhery říše ducha. Její krása se nedá srovnat s ničím, co se nachází zde na zemi.

Před člověkem, který však výše zmíněna kritéria ve svém životě nenaplňuje zůstává brána říše ducha zavřená a to až do doby, kdy duchovně nedozraje. To znamená, že až do té doby bude muset žít v hmotném světě, aby se v něm učil, prožíval, poznával a zrál. Aby v něm nabyl požadovanou lidskou velikost.

Čas k tomu je však vymezen! Vymezen trváním hmotného světa, protože všechno hmotné jednou vzniklo a proto jednou musí i zaniknout. Jednou tedy zcela určitě zanikne i naše sluneční soustava i celý náš okolní vesmír, ale i oblast jemnější hmotnosti, kam odcházejí duše lidí po fyzické smrti. Škola života totiž pokračuje také v této jemnější rovině bytí. I zde pokračuje příprava člověka na jeho vstup do říše ducha. I zde pokračuje jeho další zrání tak, aby se stal schopným splnit požadovaná kritéria pro vstup do duchovní říše.

Úkolem každého člověka je zodpovědně na sobě pracovat a stihnout správným způsobem dozrát, dokud trvá hmotný svět. Pokud by to totiž z nějakých důvodů nestihl, kdyby se nedokázal včas odpoutat od hmotnosti a vstoupit do bezpečí říše ducha, musely by ho rozemlít mlýny rozkladu hmotného světa, ve kterém by zůstal uvězněn.

Smyslem života každého člověka na této zemi je stát se natolik zralým, aby jednou mohl vstoupit do věčné říše ducha! Vše ostatní je jen prostředkem k tomuto účelu! Celý náš život na zemi je pouze prostředkem k tomuto účelu. Na to nikdy nezapomínejme!

Člověk může usilovat o své finanční zajištění, o své vzdělání, může se realizovat ve své práci a může mít mnoho zájmů. Může mít rodinu i děti a mnoho dalších věcí, avšak vždy by si měl být vědom toho, že na žádnou z těchto věcí se nesmí připoutat tak, aby se stala smyslem jeho života. Aby jej úplně pohltila!

Vždy a za každé situace si musí být vědom skutečného smyslu svého bytí, kterým je duchovní zrání. Kterým je nabývání způsobilosti dosáhnout kvalitou svého života kritérií, opravňujících jej ke vstupu do říše ducha.

Pokud máme mluvit o kritériích, které musí člověk splnit, pokud máme mluvit o tom, jaký musí být a jak má jednat, aby mu to mohlo být umožněno, vše, co v tomto směru potřebujeme vědět nám velmi jednoduše a jasně pojmenoval už Mojžíš ve svém desateru a po něm Kristus ve svém učení. Pokud se budeme vytrvale snažit takovýmto způsobem myslet, cítit, mluvit a jednat, pak budeme kráčet svým životem správně. Potom budeme naplňovat jeho skutečný smysl. Potom budeme duchovně dozrávat tak, až se nakonec staneme zralou lidskou osobností, která může vstoupit do říše ducha, protože splnila všechny k tomu požadovaná kritéria.

Toto je smyslem lidského bytí! Toto má dosáhnout každý člověk a o toto má usilovat. Tímto snažením naplní nejen smysl vlastního bytí, ale zároveň tím dá i jiný, mnohem vyšší a ušlechtilejší rozměr všemu kolem sebe. Svým vztahům k lidem, k rodině, ke společnosti, k zaměstnání, k přírodě, ale i k penězům a k majetkům.

Toto je ona nevědomá touha, kterou nesou v sobě všechny generace. Podvědomě tušená touha po uskutečnění pravého lidství, před kterým se otevírá brána ráje!

V tomto spočívá ona skrytá, nevědomá a nenaplněná touha mnoha rodičů, kteří v neurčitém tušení doufají, že právě jejich dětem se to podaří. Že právě jejich dětem se podaří zlomit generační kletbu nedůstojné nevědomosti o smyslu a naplnění vlastního bytí.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

Autor: Milan Šupa | úterý 30.5.2017 15:15 | karma článku: 13.90 | přečteno: 432x

Další články blogera

Milan Šupa

Demaskování pokrytectví charity, přijímání migrantů a ekologie

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý.

21.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 1321 | Diskuse

Milan Šupa

O nízkém dobru humanoidních živočichů a o vysokém dobru pravých lidí

Nízké dobro je dobro egoistické současného typu, zaměřené hlavně na osobní prospěch jednotlivce, který uvažuje pouze v intencích pojmů "já" a "mně".

14.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 194 | Diskuse

Milan Šupa

Nedejme sebou manipulovat a nebuďme ovcemi!

Abychom se mohli svobodně rozhodovat, musíme mít objektivní informace. Žel, realita je jiná! V reálném životě je vyvíjena snaha, abychom objektivní informace neměli.

10.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 452 | Diskuse

Milan Šupa

Člověče, bez přízně Nejvyššího nejsi ničím!

Ty bláznivý člověče, proč nechceš vítězit? Proč nechceš, aby se ti vše dařilo? Proč nechceš, abys byl šťastný? Proč nechceš, abys prožíval opravdu plnohodnotný život?

7.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 238 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Omelka

Gitans - cikáni po francouzsku

"Svoboda je poznaná nutnost," prohlásil kdysi jeden vousatý chlapík. Měl pravdu. Cikáni to ale věděli od nepaměti.

23.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 156 | Diskuse

Libuse Palkova

Prezident a korupce

Nový prezident je nadějí, že se země konečně zbaví korupce, nezaměstnanosti a chudoby, která je naším současným největším problémem. Tak nějak zní hesla v Zimbabwe vítající nového politika.

23.11.2017 v 11:18 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 375 | Diskuse

Jana Slaninová

Když tě obejme Ježíš

Pršelo, tma houstla a nohy v blátě vázly. Každým krokem, byly boty těžší, obalené návleky z bahnitého jílu. Les divoký, hustý. Nebezpečný. Blesky křižovaly tmu. Sem tam osvítily cestu, abych nespadla do výmolu a nezlomila si nohu.

23.11.2017 v 11:08 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 198 | Diskuse

Jana Henychová

Odřený nárazník - nová praktika zlodějů na řidiče aut?

Ťuk ťuk na okénko u auta... "Paní, máte odřený nárazník!!! Pojďte se podívat!" Pravděpodobně nová praktika zlodějů číhá na důvěřivce...

23.11.2017 v 10:38 | Karma článku: 30.91 | Přečteno: 1365 | Diskuse
Počet článků 629 Celková karma 11.96 Průměrná čtenost 699
Jsem člověk, kterému není lhostejné obecné nepochopení pravého smyslu lidského života na zemi a z tohoto nepochopení pramenící selhávání jak osobních, tak celospolečenských vztahů.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.