Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úvaha o syndromu deprese po tělesném spojení

10. 01. 2017 15:15:00
Žijeme v době přepjatého nadhodnocení ceny tělesnosti, ve které na nás to pudově smyslné doléhá téměř ze všech stran. Z filmů, z reklamy, z internetu, z novin, z časopisů, prostřednictvím módy, a tak dále, a tak dále.

No a završením všeho tohoto není samozřejmě nic jiného, ​jako tělesné spojení. Jako akt tělesného spojení dvou pohlaví, který je lidmi obecně považován za určitý vrcholný a velmi příjemný zážitek.

Zvláštní však je, že téměř třetina všech žen cítí po něm depresi. A to i tehdy, pokud byl nadmíru uspokojivý, přičemž někdy jde až o tak intenzivní stavy, že na ně ženy reagují pláčem. Zmíněný problém se však samozřejmě týká i mužů.

Odborný termín tohoto syndromu je postkoitální deprese. A přestože se odborníci snaží uspokojivě objasnit její příčiny, stále zůstává velkou neznámou, proč zmíněný syndrom postihuje i lidi, kteří mají opravdu rádi své partnery a prožívají s nimi velmi naplňující tělesné spojení.

Jelikož ale současní odborníci nezahrnují do svých teorií duchovní rozměr univerza a tím pádem i duchovní rozměr člověka, jakož i všeho co s lidskou bytostí souvisí, nejsou schopni vystihnout pravé příčiny mnoha věcí a proto jsou jejich řešení vždy jen částečné a neuspokojivé.

A právě proto se my nyní pokusme podívat na daný problém z duchovního hlediska, které je pro jeho pochopení klíčové.

V první řadě bychom si měli uvědomit, že problém deprese po pohlavním aktu bude pravděpodobně problémem lidí citlivějších, nebo jinak řečeno, duchovně vnímavějších. Jejich vnitřní, duchovní podstata jim totiž právě takovým způsobem, prostřednictvím tichého hlasu jejich svědomí naznačuje, že cosi není v pořádku a že je to třeba začít řešit. A naznačuje to tím, že lidé cítí po tělesném aktu cosi takového, jako je kocovina po alkoholickém flámu.

Nelze tvrdit, že je to přesně to samé, ale jde o cosi velmi podobného, ​​protože v obou případech chce člověk prostřednictvím těla, čili v čistě tělesné rovině zároveň naplnit a uspokojit i potřeby svého nejhlubšího nitra. Neboť lidé obecně netuší, že mají nejen potřeby těla, ale i ducha. Proto se jim pak v jejich naivitě a nevědomosti obojí slévá do dohromady a oni podvědomě doufají, že uspokojením potřeb jednoho, čili těla, uspokojí i to druhé, čili ducha.

Vždyť ze všech stran, jak jsme o tom již mluvili v úvodu, nám je přece neustále naznačováno, že akt tělesného spojení představuje určitý vrcholný moment, který může naplnit všechna naše očekávání, takže mnozí lidé nakonec opravdu nabývají přesvědčení, že jim to může přinést skutečně štěstí a vnitřní naplnění.

Najednou však pociťují, že byli oklamáni. Že se sice přiblížili až na dosah k čemusi velkému a nádhernému, avšak zůstali stát před jeho bránou a jeho hranice nedokázali překročit ani tím nejintenzivnějším a nejvášnivějším zážitkem tělesného spojení.

Problém je totiž v tom, že podvědomě očekávají více, než mohou dostat. Nebo tělesné spojení jim může poskytnout pouze uspokojení jejich pudů, zatímco onen hluboký vnitřní mír, naplnění duše a prožívání štěstí a radosti, které podvědomě očekávají, mohou dosáhnout pouze svým spojením s Duchem. Tyto potřeby je totiž možné naplňovat pouze v rovině duchovní a ne jinak. V žádné jiné zástupné formě. A protože tělesná vášeň pominula a oni zůstávají duchovně prázdní, cítí zklamání a zmocňuje se jich deprese.

Neboť pohlavní pud nám může zprostředkovat jeden z nejvyšších zážitků v rámci toho, co je nám schopna poskytnout hmota ve svém bytostném druhu. Ale protože člověk je ve své nejvnitřnější podstatě duchovní, jeho vnitřek zůstává nenaplněn. Zvíře tímto aktem dosahuje skutečně svého vrcholu, ale člověk ne. Člověk může dosáhnout vrcholu svého štěstí a naplnění jedině ve spojení s Duchem. Jedině prostřednictvím spojení vlastní, nejvnitřnější duchovní podstaty s vyzařováním Ducha.

Duch člověka však může dosáhnout spojení s Duchem Božím jedině prostřednictvím svého osobního úsilí o naplňování vysokých a vznešených hodnot Ducha, čili každodenním životem v souladu se spravedlností, ctí, dobrem, lidskostí, vnitřní čistotou a ušlechtilostí.

Čím více a čím intenzivněji člověk žije těmito a jim podobnými hodnotami, tím užší a silnější je jeho spojení s Duchem a tím intenzivněji roste míra jeho štěstí, radosti a plnosti bytí.

Uspokojování pohlavního pudu patří totiž k uspokojování čistě fyzických potřeb člověka, jakými jsou třeba potřeba po uspokojení hladu, potřeba po uspokojení žízně, nebo uspokojení potřeby odpočinku. A i když uspokojování pohlavního pudu představuje opravdu výjimečné prožívání, zůstane navždy pouze v hranicích hmoty a proto nikdy nedokáže naplnit nejhlubší podstatu člověka, co se u vnímavých a citlivých lidí projevuje depresí bezprostředně po odeznění tělesného spojení. Neboť člověk zůstává vnitřně nenaplněným a neví, jak by tohoto naplnění dosáhl, přestože po něm hluboce podvědomě touží. Jeho duch v něm po něm touží.

Jak však již bylo řečeno, radost, vnitřní mír a štěstí naplňují nitro člověka jedině prostřednictvím jeho vlastního naplňování potřeb svého ducha po dobru, spravedlnosti, čestnosti, ušlechtilosti, duchovnosti a podobně. Jedině tím se dosahuje stále užšího spojení se Světlem Ducha Božího.

A toto spojení je v konečném důsledku schopné propůjčit i naší dosavadní pudovosti vyšší rozměr a zušlechtit ji. Povýšit ji na úroveň skutečně hodnou člověka, protože do té doby, dokud síla našeho spojení s Duchem nepronikala naším bytím, zůstávala i naše tělesnost nezbytně pouze na čistě pudové úrovni.

Toto je tedy pravá duchovní příčina takzvané postkoitální deprese.

Existuje ale ještě i druhá příčina, kdy nám naše svědomí signalizuje, že forma a způsob naplnění tělesného pudu není v souladu s výškou bytosti zvané člověk. Že jsme prostě formou a způsobem uspokojení vlastního pohlavního pudu klesly pod úroveň, na jaké máme jako lidské bytosti v tomto stvoření stát.

A právě za to, že jsme klesly pod vlastní úroveň nás hryže svědomí a cítíme depresi. Tato druhá příčina se projevuje u citlivějších lidí po pohlavním naplnění, spojeném třeba se sebe uspokojováním, nebo různými jinými, lidí nedůstojný nemravnostmi.

Existují však i jedinci, kteří jsou již natolik mravně a duchovně otupělí, že tyto věci nevnímají. Avšak ti, kteří jsou ještě schopni vnímat tichý hlas vlastního svědomí jsou právě prostřednictvím deprese a rozčarování po tělesném aktu nabádáni svou nejvnitřnější duchovní podstatou k tomu, aby se mravně vzpamatovaly a k naplňování svého tělesného pudu zaujaly ušlechtilejší a čistší stanovisko, které by je posunulo na stupeň, jaký je od nich jako od lidských bytostí jejich Tvůrcem vyžadován. Neboť člověk je ve skutečnosti opravdu schopen zachovávat cudnost i při uspokojování svého tělesného pudu, a to prostřednictvím zachovávání myšlenkové čistoty.

Buďme tedy lidmi ve všem, co děláme a neklesejme pod úroveň zvířat, čehož důsledkem je u těch, kteří ještě vnímají hlas vlastního svědomí pociťování deprese, jejíž prožívání je upozorňuje na to, aby se mravně vzpamatovali. Neboť povinností a posláním každé lidské bytosti je, aby kráčela k výšinám Ducha, čeho nezbytným ovocem bude radost, mír, štěstí a plnost bytí, čehož nemůže nikdy dosáhnout žádným jiným způsobem.

PS. Text je vyjádřením pouze čistě mých osobních názorů a jeho hlavním účelem je inspirovat čtenáře ke svým vlastním úvahám o daném problému.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

Autor: Milan Šupa | úterý 10.1.2017 15:15 | karma článku: 13.28 | přečteno: 597x

Další články blogera

Milan Šupa

Demaskování pokrytectví charity, přijímání migrantů a ekologie

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý.

21.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 1321 | Diskuse

Milan Šupa

O nízkém dobru humanoidních živočichů a o vysokém dobru pravých lidí

Nízké dobro je dobro egoistické současného typu, zaměřené hlavně na osobní prospěch jednotlivce, který uvažuje pouze v intencích pojmů "já" a "mně".

14.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 194 | Diskuse

Milan Šupa

Nedejme sebou manipulovat a nebuďme ovcemi!

Abychom se mohli svobodně rozhodovat, musíme mít objektivní informace. Žel, realita je jiná! V reálném životě je vyvíjena snaha, abychom objektivní informace neměli.

10.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 452 | Diskuse

Milan Šupa

Člověče, bez přízně Nejvyššího nejsi ničím!

Ty bláznivý člověče, proč nechceš vítězit? Proč nechceš, aby se ti vše dařilo? Proč nechceš, abys byl šťastný? Proč nechceš, abys prožíval opravdu plnohodnotný život?

7.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 238 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Omelka

Gitans - cikáni po francouzsku

"Svoboda je poznaná nutnost," prohlásil kdysi jeden vousatý chlapík. Měl pravdu. Cikáni to ale věděli od nepaměti.

23.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 156 | Diskuse

Libuse Palkova

Prezident a korupce

Nový prezident je nadějí, že se země konečně zbaví korupce, nezaměstnanosti a chudoby, která je naším současným největším problémem. Tak nějak zní hesla v Zimbabwe vítající nového politika.

23.11.2017 v 11:18 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 375 | Diskuse

Jana Slaninová

Když tě obejme Ježíš

Pršelo, tma houstla a nohy v blátě vázly. Každým krokem, byly boty těžší, obalené návleky z bahnitého jílu. Les divoký, hustý. Nebezpečný. Blesky křižovaly tmu. Sem tam osvítily cestu, abych nespadla do výmolu a nezlomila si nohu.

23.11.2017 v 11:08 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 198 | Diskuse

Jana Henychová

Odřený nárazník - nová praktika zlodějů na řidiče aut?

Ťuk ťuk na okénko u auta... "Paní, máte odřený nárazník!!! Pojďte se podívat!" Pravděpodobně nová praktika zlodějů číhá na důvěřivce...

23.11.2017 v 10:38 | Karma článku: 30.91 | Přečteno: 1365 | Diskuse
Počet článků 629 Celková karma 11.94 Průměrná čtenost 699
Jsem člověk, kterému není lhostejné obecné nepochopení pravého smyslu lidského života na zemi a z tohoto nepochopení pramenící selhávání jak osobních, tak celospolečenských vztahů.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.