Buďme bdělí! Jinak nám ublíží temno!

Člověk dneška musí být nutně orientován na dvě strany. Musí procházet životem stejně, jako když prochází frekventovanou cestou a dívá se pozorně napravo i nalevo. 

Kdyby se totiž díval jen jedním směrem a druhým ne, mohlo by se stát naštěstí.

Aby se nám nestalo neštěstí v životě, musíme se také v něm dívat na dvě strany. Nahoru a dolů! Musíme si hlídat své spojení se Světlem, ale musíme být zároveň bdělí a opatrní vůči temnu, které se v současnosti nachází na naší zemi. Spojení se Světlem a bdělost vůči temnu jsou dvě strany jedné mince.

Kdybychom již žili v říši míru, jak tomu bude na zemi v blízké budoucnosti, žili bychom jen ve spojení se Světlem a ve Světle. Ale protože tomu tak prozatím ještě není, musí být součástí našeho duchovního snažení bdělost vůči temnu, odpor vůči zlu a boj s ním. Kdo by chtěl v současnosti tyto skutečnosti ignorovat a žít jen pro Světlo, nutně utrpí menší, nebo větší škodu.

Proto, abychom svůj život úspěšně zvládli, se nyní podívejme, co vlastní znamená nutný pohled vzhůru a nutný pohled dolů. V čem spočívá spojení se Světlem a bojovná bdělost vůči temnu.

Spojení se Světlem!

Každý, kdo prožívá čistou dětskou radost ze svého bytí a je za to vděčný Stvořiteli, ho již má!

Každý, kdo se snaží radostně tvořit a pracovat na chválu Boží a jemu ke cti, ho již má!

Spojení se Světlem a se Stvořitelem mě každý, kdo se snaží o čistotu svého vnitřního života.

Každý, kdo se snaží být laskavý, vstřícný, spravedlivý a čestný vůči svým bližním.

Spojení se Světlem získává každý, kdo se snaží o stále dokonalejší poznání Vůle Stvořitele a o její stále dokonalejší naplňování ve svém životě.

Má ho každý, kdo se snaží žít v harmonii se stvořením, s přírodou, se svým citem a svědomím.

Každý, kdo se o tyto věci vážně snaží, musí dříve nebo později začít prožívat intenzivní radost z bytí. Jeho radost, štěstí a vnitřní jas nejsou však ničím jiným, než odleskem Božího Světla, které se rozsvěcuje v duši každého člověka, usilujícího ke Světlu.

Jedině tento druh štěstí je tím pravým štěstím! Štěstím, které může snadno dosáhnout každý člověk pevného chtění k čistému a dobrému. Kéž by bylo na zemi stále více takových lidí, co by způsobilo, že život na ní by byl stále světlejší, radostnější a šťastnější.

Toto je tedy jeden směr, kterým musíme hledět na cestě našeho života. Zároveň se ale musíme nutně dívat i druhým směrem, protože naše země je stále plná temna a zlovolnosti. Neboť nelze žít na zemi jako beránci, když se na ní nacházejí bezcitní jedinci chladného rozumu, podobným vlkům, kteří se snaží beránky roztrhat.

Dnešní lidé na zemi mají proto povinnost být bdělí a ostražití. A to duchovně i pozemsky. Neboť kdyby se snad někdo dopracoval na zemi až k duchovní dokonalosti, ale přestal by být pozemsky ostražitý, zapomínaje na své zlovolné okolí, musí nutně utrpět škodu.

Dokonce se takovýmto způsobem proviní vůči duchovním zákonům, protože svým ignorováním pozemské reality umožňuje, aby se rozmáhaly chyby a slabosti bližních.

Proto musí být současní lidé, usilující o duchovno ostražití. Musí znát temno a jeho nástrahy. Svým poznáním temna a demaskováním temna jako takového ho označují. Označují ho a odkrývají ho, čímž dávají příležitost Světlu, aby temnotu likvidovalo.

Abychom pochopili, jak má prostřednictvím naší ostražitosti probíhat boj s temnotou, ukažme si to na názorném příkladu.

Víme, že současné armády využívají v boji drony. Vypadá to následovně: dvoučlenná skupina se přiblíží k nepřátelským liniím a vypustí do vzduchu dron. Dronem zaznamená místa soustředění nepřítele a přesné souřadnice odešle vysílačkou dělostřeleckým bateriím, vzdáleným 40 kilometrů. A dělostřelectvo začne pálit na označené cíle.

Každý z lidí, usilujících v současnosti ke Světlu, je bojovníkem, nacházejícím se na pozemském bojišti, plném temnoty a jejích úskoků. Ostražitost a bdělost spočívá v tom, abychom znali temno a jeho nástrahy.

Poznat, že je něco nesprávného, špatného, temného, nízkého a falešného můžeme jasně skrze náš cit a skrze naše svědomí, protože jejich prostřednictvím s námi komunikuje náš duch. Usilujeme-li ke Světlu, budeme vždy tyto skutečnosti stále jasněji vnímat a vyciťovat. Budeme rozpoznávat temno, snažící se nás oklamat tím, že se navenek prezentuje jako dobro a předstupuje před nás v rouše beránka.

Lidé, kteří nejdou cestou ducha, neboli cestou citu, srdce a svědomí, často podléhají těmto nástrahám. Proto za navenek prezentovaným dobrem nevnímají zlo. Proto v rouchu beránka nevidí vlka. Proto v navenek prezentované bílé nevidí černou. Jedině člověk ducha, citu, srdce a svědomí je schopen přehlédnout tyto úklady, protože nevnímá jen to, co je na povrchu, ale vidí hlavně to, co je pod povrchem. Proto se nedá oklamat. Proto ve své bdělosti a ostražitosti rozpoznává temno a tím jej označuje.

Rozpoznáním a označením temna určuje jeho souřadnice. A protože se nacházíme v době Velké očisty a vojska Svatého Grálu obklopují naši planetu, každý člověk, který ví co je to Grál, který ví kdo je Syn Člověka, kdo je Duch Pravdy, kdo je Imanuel a kdo je Parcifal, každý takový duchovně vědomě stojící člověk odesílá svým označením a rozpoznáním zla jeho souřadnice pomyslným dělostřeleckým bateriím Světla, které mohou svými přesnými údery likvidovat nepřítele.

Pozemský člověk, sloužící Grálu, dává skrze své myšlenky, rozpoznávající a označující zlo příležitost bojovníkům Světla, zasahovat do nejhrubší hmotnosti a likvidovat temno silou, které nemůže nic čelit.

Kdo má poznání toho, co je Grál, jakož i všech věcí s tím souvisejících, toho myšlenkami může zasahovat do hmotnosti síla bojovníků Světla, namířená proti zlu, proti temnu a proti všemu, co je nepřátelské Světlu.

Kdo však zatím ještě nemá vědomost o tom, co je Grál a o všech věcech s ním souvisejících, jen na něm samotném záleží, aby ji nabyl a stal se plnohodnotným bojovníkem Světla. Také on má však obrovský osobní prospěch z ostražitosti a bdělosti vůči temnu, protože jeho bdělost ho chrání před škodami a neštěstím, které mu může temno způsobit.

A tyto škody mohou být buď hmotné, nebo duchovní. Mezi duchovní škody patří, již jednou zmiňovaný příklad toho, že nedostatečně ostražitý člověk naivně přijme a podporuje zlo, temnem prezentováno jako dobro. Na základě toho si vytvoří chybný úsudek v nějaké věci a chybně jedná. Tím mu vzniká karma, protože se dal zmást temnem, pod něhož vlivem produkuje zkřivené myšlenky a nesprávné činy.

A ještě jedna důležitá věc. Bdělost a ostražitost vůči temnu, jakož také boj s ním, se nemá omezovat pouze na vnitřní a myšlenkovou úroveň. Všude tam, kde proti zlu, nespravedlnosti, lži, bezohlednosti, nečestnosti a nečistotě můžeme zasáhnout přímo, ať již slovem, nebo činem, všude tam máme zasáhnout. Neboť kdo proti zlu a jeho projevům nebojuje, ten se proviňuje tím, že mu přenechává volnou cestu k jeho působení.

Je to opět náš duch, naše srdce, náš cit a naše svědomí, které nám napoví, jak v dané a konkrétní situaci správně jednat. Zda duchovně, v myšlenkách, nebo zda reálně, prostřednictvím slov, nebo činů.

Kráčejme pozorně a bdělo cestou svého života. Bdělo se na ní rozhlížejme doprava i doleva, tedy nahoru a dolů. Směrem ke Světlu, ale také směrem k jeho nepříteli, k temnu, které na nás zatím ještě na zemi stále číhá. Budeme-li tak činit a budeme to činit správně, můžeme se na své životní cestě ke Světlu vyhnout všem nebezpečím. A pokud tak budeme činit vědomě ve službě Grálu, staneme se tím bojovníky za vítězství Světla na zemi.